poličky:
seznamy pro všechny:
seznamy jen pro mě:
přidat seznam

Čeští svobodní zednáři ve XX. století

Papírovou knihu můžete koupit zde:

toto vydání
skladem
360 Kč
toto vydání
skladem
351 Kč

Kniha je momentálně vyprodána ve všech obchodech ze země: Slovenská republika.

Přihlaste se k odběru a zašleme vám e-mail ihned jakmile se objeví někde skladem!

Našli jsme přes 300 podobných knih:

Co o knize říká nakladatel:

Knížka nastiňuje osudy svobodného zednářství v Československu v první polovině 20. století. Téma samo bývá tradičně spojováno s nejrůznějšími tajemstvími, záhadami či senzacemi. Monografie ukazuje,…
Knížka nastiňuje osudy svobodného zednářství v Československu v první polovině 20. století. Téma samo bývá tradičně spojováno s nejrůznějšími tajemstvími, záhadami či senzacemi. Monografie ukazuje, jaké u nás svobodné zednářství doopravdy bylo. Ambicí autorky je popsat civilní stránku svobodného zednářství a seznámit s jeho hlavními protagonisty. Další rovinou je srovnání s podobnými společnostmi v Československu (Rotary, Odd Fellow, B´nai B´rith).

Stručný obsah knihy:

Pro vydání: 1. vyd., 2002, česky, Libri, Praha

Cenné líčení dějin českého zednářství sepsané na základě obvykle badatelům nepřístupných tištěných i archivních pramenů. Autorka vyvrací nepřátelskou, zejména katolickou, protizednářskou propagandu o údajném politickém a ekonomickém lobbování českých

Pro vydání: 1. vyd., 2002, česky, Libri, Praha

Cenné líčení dějin českého zednářství sepsané na základě obvykle badatelům nepřístupných tištěných i archivních pramenů. Autorka vyvrací nepřátelskou, zejména katolickou, protizednářskou propagandu o údajném politickém a ekonomickém lobbování českých zednářů, citujíc archivní materiály. Jsou to především písemné pozůstalosti českých zednářů, tj. jejich korespondence a deníky, do nichž si zaznamenávali své dojmy z činností lóží. Podle autorky byly vlastně lóže Komenský a Národ i jejich odnože zájmovými spolky vysokoškolských profesorů, několika politiků (např. E. Beneš), umělců (A. Mucha), knihovníků (J. Thon, J. Volf) a jiných příslušníků elity českého národa, které však neustále zápasily s nedostatkem spolkových peněz a občas pořádaly pro své členy bankety či tajuplné ceremoniály. Jejich pravá zednářská, tedy filantropická činnost se plně rozvinula až ve 30. letech. Za fašistické okupace ji sami zastavili. Po válce se sice lóže se svolením Národní fronty obnovily, ale protože se o ně začala zajímat Státní bezpečnost, rozhodly se 1. dubna 1951 o ukončení své činnosti. Německých lóží si autorka všímá jen okrajově, protože s výjimkou let 1936-1938 s českými nespolupracovaly. Kniha je provázena snímky zednářských tiskovin v textu a doplněna podrobných poznámkovým aparátem, jak s citacemi, tak i s dokreslením hlavního textu, dále přehledem pramenů a literatury, slovníčkem základních pojmů a symbolů a jmenným rejstříkem.

Podrobné dějiny zednářských lóží v českých zemí, a zvláště v Praze od počátku 20. století do roku 1951, kdy zednářství v Československu zaniklo.

Pro vydání: 1. vyd., 2002, česky, Libri, Praha

Cenné líčení dějin českého zednářství sepsané na základě obvykle badatelům nepřístupných tištěných i archivních pramenů. Autorka vyvrací nepřátelskou, zejména katolickou, protizednářskou propagandu o údajném politickém a ekonomickém lobbování českých zednářů, citujíc archivní materiály. Jsou to především písemné pozůstalosti českých zednářů, tj. jejich korespondence a deníky, do nichž si zaznamenávali své dojmy z činností lóží. Podle autorky byly vlastně lóže Komenský a Národ i jejich odnože zájmovými spolky vysokoškolských profesorů, několika politiků (např. E. Beneš), umělců (A. Mucha), knihovníků (J. Thon, J. Volf) a jiných příslušníků elity českého národa, které však neustále zápasily s nedostatkem spolkových peněz a občas pořádaly pro své členy bankety či tajuplné ceremoniály. Jejich pravá zednářská, tedy filantropická činnost se plně rozvinula až ve 30. letech. Za fašistické okupace ji sami zastavili. Po válce se sice lóže se svolením Národní fronty obnovily, ale protože se o ně začala zajímat Státní bezpečnost, rozhodly se 1. dubna 1951 o ukončení své činnosti. Německých lóží si autorka všímá jen okrajově, protože s výjimkou let 1936-1938 s českými nespolupracovaly. Kniha je provázena snímky zednářských tiskovin v textu a doplněna podrobných poznámkovým aparátem, jak s citacemi, tak i s dokreslením hlavního textu, dále přehledem pramenů a literatury, slovníčkem základních pojmů a symbolů a jmenným rejstříkem.

Podrobné dějiny zednářských lóží v českých zemí, a zvláště v Praze od počátku 20. století do roku 1951, kdy zednářství v Československu zaniklo.

Můj názor na knihu Čeští svobodní zednáři ve XX. století:

zrušit
, 1. vyd., dotlač, česky, Libri, Praha, 527 stran, ISBN: 9788072771226
TOPlist