poličky:
seznamy pro všechny:
seznamy jen pro mě:
přidat seznam

Související kategorie

Vybrané knihy z kategorie "kritika společnosti"

Zobrazit

Mé hodnocení:
Přidat do knihovnypřidat

The strange death of Europe: immigration, identity, Islam (1 vydání)

Douglas Murray
anglicky
Celkové hodnocení:
The Strange Death of Europe is a highly personal account of a continent and culture caught in the act of suicide. Declining birth-rates, mass immigration and cultivated self-distrust and self-hatred have come together to make Europeans unable to argue for themselves and incapable of resisting their own comprehensive change as a society. This book is not only an analysis of demographic and political realities, but also an eyewitness account of a continent in self-destruct mode. It includes reporting from across the entire continent, from the places where migrants land to the places they end up, from the people who appear to welcome them in to the places which cannot accept them. Told from this first-hand perspective, and backed with impressive research and evidence, the book addresses the disappointing failure of multiculturalism, Angela Merkel's U-turn on migration, the lack of repatriation and the Western fixation on guilt. Murray travels to Berlin, Paris, Scandinavia, Lampedusa and Greece to uncover the malaise at the very heart of the European culture, and to hear the stories of those who have arrived in Europe from far away. In each chapter he also takes a step back to look at the bigger issues which lie behind a continent's death-wish, answering the question of why anyone, let alone an entire civilisation, would do this to themselves? He ends with two visions of Europe - one hopeful, one pessimistic - which paint a picture of Europe in crisis and offer a choice as to what, if anything, we can do next.
Mé hodnocení:
Přidat do knihovnypřidat

Milníky na cestě (1 vydání)

Sajjid Quṭb
česky
Celkové hodnocení:
Spis egyptského muslimského myslitele a aktivisty (popraven 1966) Milníky na cestě představuje klíčový text soudobého islámského fundamentalismu (islamismu), jímž se inspirují přinejmenším dvě generace náboženských radikálů po celém islámském světě. Překladatel, a rovněž autor zevrubného historického úvodu, český arabista a islamolog Miloš Mendel, nabízí české zainteresované veřejnosti, intelektuálům, novinářům a studentům arabistiky, religionistiky, politologie a dalších společenskovědních oborů, přesný překlad Milníků, opatřený podrobným kritickým poznámkovým aparátem a komentářem k řadě klasických islámských termínů a neologismů, kterých Sajjid Qutb používá. Překladatelův zevrubný úvod nabízí vhled do historicko-kulturního kontextu Egypta 20. století se všemi jeho tzv. „ideovými boji“ o sekulární či náboženskou podobu státu. V tomto kontextu vysvětluje na osobě bSajjida Qutba pocity a politické postoje té vrstvy egyptské společnosti, která odmítala západní model parlamentarismu a demokracie i revolučně nacionalistický projekt sekulární totality. Vlastní překlad Qutbovy knihy je zamýšlen mj. jako případný studijní text pro studenty arabistiky a islamologie, a proto poměrně věrně sleduje arabský originál po stylistické stránce. Qutbovy Milníky na cestě v překladu Miloše Mendela představují pro českou veřejnost další „vstupní bránu“ do složitého procesu pochopení střetů různých myšlenkových proudů v arabském a islámském světě. Nabízená práce je mimořádně aktuální zejména v souvislosti s událostmi na Blízkém východě, známými jako „Arabské jaro“. Přeložil Miloš Mendel
Mé hodnocení:
Přidat do knihovnypřidat

Jak jsme se stali kolonií (1 vydání)

Ilona Švihlíková
Celkové hodnocení:
Kam jsme za posledních pětadvacet let došli? V jaké „kondici“ se Česká republika dnes nachází? A především: Kam směřujeme? Renomovaná ekonomka s politologickým vzděláním ve své nové knize s provokativním, leč bohužel přiléhavým názvem Jak jsme se stali kolonií, popisuje cestu, kterou jsme od tzv. sametové revoluce až po dnešek prošli, analyzuje současnou situaci a zároveň načrtává možnosti budoucího vývoje. Obraz, který nám autorka vykresluje, není příliš radostný, její pohled se ovšem opírá o empirická fakta, nikoli o ideologicky podbarvená dogmata, jimiž jsme – především ze strany mainstreamových médií – dennodenně krmeni. Na rozdíl od většiny „oficiálních“ ekonomů, kteří vývoj po roce 1989 vnímají jako celkově pozitivní, byť s drobnými, odstranitelnými vadami, se Ilona Švihlíková neobává nazývat věci pravými jmény a přímo říká, že jsme od samého počátku postupovali chybně: Česká republika se po roce 1989 začlenila do světové ekonomiky na bázi kolo­nie a v koloniálním postavení zůstává dodnes. Octili jsme se na periferii, a to jak z hlediska ekonomického, tak i politického a myšlenkového. Otázka, jestli to byla souhra okolností, záměr nebo důsledek naší naivity, nebude asi nikdy jednoznačně zodpovězena. Ilona Švihlíková naši výchozí situaci zasazuje do kontextu proměn ve světové ekonomice, která na konci osmdesátých let minulého století již procházela prohlubující se globalizací spojenou s nárůstem moci velkých nadnárodních korporací, vznikem tzv. globálních hodnotových řetězců a byla již poznamenána sílící financializací. Do světové ekonomiky jsme se začali integrovat za situace, kdy se kapitalismus nalézal ve vážných problémech. Rozpad východního bloku přišel jako „záchrana“– kapitalismu umožnil, aby Velkou recesi odložil o dvacet let. Česko­slovensko, respektive později Česká republika, si vytvářelo svou transformační strategii v prostředí, které opanoval neoliberalismus, vtělený v tzv. Washingtonský konsenzus, jenž prosazoval liberalizaci coby lék na veškeré neduhy světa. Jak ovšem věděli již Němci v devatenáctém stoletím, liberalizace je nástrojem vítězů a je v rozporu s bytostnými zájmy zaostávajících zemí, které potřebují dohnat země ekonomicky silnější a vyspělejší. Někdejší socialistické země se staly nejen novým vítaným odbytištěm, nýbrž i živou laboratoří, v níž se, za podpory místních elit, testovaly účinky receptů tržního fundamentalismu, jako je deregulace, samoúčelná privatizace, sázka na „láci“, tedy konkurenci cenou (která u nás byla navíc hned na počátku transformačního procesu povzbuzena masivními devalvacemi koruny), fiskální restrikce, nízké mzdy a nízká přidaná hodnota. Pozdější příliv zahraničního kapitálu celkové nastavení nijak výrazně nezměnil, jedním ze zákonitých důsledků působení zahraničních korporací je totiž nejen masivní odliv zisků, ale i celkové prohlubování koloniálního postavení země, která se stává laciným sloužícím. Koloniální postavení má bohužel i své politické a mezinárodní důsledky. Projevuje se v neschopnosti a neochotě elit vnímat, v jakém prostředí se Česko nachází a jaké jsou jeho strategické zájmy, jakož i neschopnosti klást si skutečně důležité otázky. „Stali jsme se politickou periferií, která v zahraničněpolitické orientaci nemá dodnes definován ná­rodní zájem, protože jen v předklonu plní zájmy upadajícího hegemona. Náš myšlenkový obzor se redukuje na mechanické přebírání vzorů ze Západu… Energie se věnuje margináliím, protože Česká republika je mimo dění, mimo hlavní intelektuální debaty. Hlubší otázky se ani nekladou, protože v podtextu se tuší, že u nás se stejně řešit nebudou, respektive že k nám dojdou jako poslední. Politika se omezuje na nastavení dobré „operativy“, protože strategii už jsme dávno přenechali někomu jinému.“ Ilona Švihlíková ovšem nezůstává u popisu stavu a konstatování faktů a, jak sama uvádí, smyslem její knihy není „plakat nad rozlitým mlékem“. Nastiňuje vizi do budoucna, jakož i strategii, která nám může pomoci, abychom se z postavení kolonie vymanili.
od 172 Kč
od 179 Kč
od 179 Kč
od 203 Kč
od 172 Kč
od 195 Kč
od 90 Kč
od 180 Kč
Autorka velmi dobře propracovala psychologii postav, vymyslela příběh, který má díky nádechu tajemna a duchařiny děsivý podtext, ale to hlavní, co…
Sabina Huřťáková Hašková, 18. září 2014, VašeLiteratura.cz
Rozhodně nejde o souvislý příběh s typickými rysy běžného textu. Úvod a závěr byste hledali marně. S ohledem k žánru, který se nejvíce blíží průvodci…
Petra Šmejdová, 21. listopadu 2014, VašeLiteratura.cz
TOPlist