poličky:
seznamy pro všechny:
seznamy jen pro mě:
přidat seznam

Související kategorie

Vybrané knihy z kategorie "starověk-19. stol."

Zobrazit

Mé hodnocení:
Přidat do knihovnypřidat

Bohové na nebesích: astronomie, náboženství a kultura od starověku až po renesanci (1 vydání)

Allan Chapman
česky
Celkové hodnocení:
Přestože si každý s důkazem kulatosti světa spojuje Kryštofa Kolumba, ke stejnému závěru teoreticky dospěl Pythagoras již o dva tisíce let dříve. Právě tak Koperníkovu teorii, že se Země otáčí kolem Slunce, poprvé vyslovil Aristarchos ve čtvrtém století před Kristem… Kniha Bohové na nebesích potírá obecně přijímanou představu, že astronomie začala s Galileem. Starověké civilizace si silně uvědomovaly noční oblohu. Například Babyloňané začali zaznamenávat i předvídat pohyby planet, neboli ‚bohů na nebesích‘ už 1000 let před Kristem. Za barvitými mytologiemi obklopujícími jejich interpretace hvězd se skrývala překvapivě přesná znalost pohybů nebeských těles. Egypťané jako první stanovili den a noc po dvanácti hodinách, Babyloňané rozdělili kruh na 360 stupňů. Demytologizováním mýtů těchto civilizací vidíme, jak pozorování oblohy vedlo k vývoji složitých kalendářů, ke vzniku vysoce náročných způsobů navigace a k pochopení hlubokých matematických principů. Rozvoj astronomie posunula vpřed myšlenka, že svět nestvořilo více bohů, ale jediný Bůh Stvořitel, který vyprojektoval jak vesmír, tak i lidskou inteligenci v souladu s racionálními principy – tuto myšlenku najdeme jak u starověkých Židů, tak v řeckém pojmu logos (slovo). A když se tyto filozofické směry kolem roku 200 po Kristu spojily v raném křesťanství a pak o čtyři staletí později v islámu, umožnily nový pohled na přírodu jako racionální celek, který je lidská inteligence schopná pochopit. Bohové na nebesích sledují tuto cestu od Egypta a Babylónii přes židovské myšlení a řeckou vědu a filozofii. Allan Chapman popisuje nesmírný vzestup vědy nejprve za středověkého islámu a pak v křesťanské Evropě, která explodovala čerstvou intelektuální energií kolem roku 1100 po Kristu. Boří známý mýtus, že náboženská víra vždy představovala nepřítele vědy, dokazuje, že by právě naopak bez náboženského vědomí věda ani nikdy nevznikla. 278 stran, 14,5 x 20,5 cm
od 172 Kč
od 179 Kč
od 210 Kč
od 255 Kč
od 195 Kč
od 225 Kč
od 188 Kč
od 172 Kč
Svet včerajška je román, ktorý je o včerajšku - o svete spred sto rokov, každým svojím slovom. Zweigova reč je kultivovaná, pokojná, archaická, čo sa…
Hana Ševčíková, 4. prosince 2014, sme.sk
Kresba Michala Kociána je přístupná spíše dětem, dnešní teenageři, zvyklí na symboličtější, ne tak doslovnou, až barvotiskovou komiksovou produkci, a…
Ondřej Bezr, 10. června 2015, iDnes.cz
TOPlist