poličky:
seznamy pro všechny:
seznamy jen pro mě:
přidat seznam

Související kategorie

Vybrané knihy z kategorie "předválečné"

Zobrazit

Mé hodnocení:
Přidat do knihovnypřidat

Stavební slohy ve Francii (2 vydání)

Marc Peschke
česky
Celkové hodnocení:
Typické znaky všech stavebních slohů v devíti kapitolách - od Římanů až k architektuře po roce 1945 Náročně zpracované ilustrace nejdůležitějších staveb a mnoho dalších detailních kreseb Průběžná časová lišta pro rychlou orientaci Tematické statě o architektonických zvláštnostech, stavbách a architektech Praktické přehledné mapy k jednotlivým epochám s nejdůležitějšími městy a stavbami Obrázkové lišty k jednotlivým epochám Krátké životopisy nejdůležitějších stavitelů a architektů Dějiny stavitelství, to je sled různých slohů, které lze rozeznat podle jednoduchých znaků. Architektura je ovšem víc než to: architektura je viditelné vyjádření dané kultury. Architektura je víc než jiná umělecká odvětví zakořeněna ve skutečnosti a orientuje se na ni. Stavby se musí přizpůsobovat potřebám svých uživatelů, v nejlepším případě ale ze své funkce - a tedy ze skutečnosti - vyrůstají. Během doby si pak vytvářejí i vlastní dějiny. Co spojuje římské stavby v Provence, nádherné amfiteátry, slavný Maison Carrée v Nîmes nebo akvadukt Pont du Gard s postmoderními stavbami v Paříži? Nejsou to jen základní statické poznatky, které platí dodnes. A není to ani známý fakt, že postmoderna s velkým potěšením drancuje estetickou pokladnici římského umění. Především je to úkol reprezentovat, který je těmto stavbám společný bez ohledu na tisíciletí. Architektura je výrazem duchovních dějin - a různé stylové epochy jsou výrazem měnících se názorů a podob světa. Motorem dějin stavitelství byly po dlouhou dobu církevní stavby - teprve v novověku, především v období klasicismu, byly v tomto smyslu nahrazeny stavbami profánními. Stavby se ale vzájemně neliší jen svým slohem: dějiny stavitelství psaly i stavební materiály. V římských dobách se už stavělo z kamene, ale tato dovednost byla brzy zase zapomenuta. Začaly se stavět kostely dřevěné, z nichž ani v jediném případě nic nezbylo. Byla to úloha \"karolinské renesance\", dopracovat se znovu k dovednosti používání kamene. Ve středověku byla obvyklým způsobem řešení architektonických problémů výstavba z kamene a také z cihel. Na co by se ale nemělo zapomínat: obydlí a přístřeší velké části obyvatelstva byla až do novověku stavěna z prostých prken - a jsou navždy ztracena. Od 19. století se vedle klasických stavebních materiálů začaly používat i nové (sklo, železo, beton a později umělé hmoty), z nichž mnohé se v architektuře uplatňují dodnes.
Mé hodnocení:
Přidat do knihovnypřidat

Rozvrat: Mnichov a náš osud (2 vydání)

Vilém Hejl
česky
Celkové hodnocení:
Mé hodnocení:
Přidat do knihovnypřidat

Vývoj právní úpravy pojišťovnictví (1 vydání)

Karel Schelle
česky
Celkové hodnocení:
Mé hodnocení:
Přidat do knihovnypřidat

Stavební slohy v Německu (1 vydání)

Marc Peschke
česky
Celkové hodnocení:
Typické znaky všech stavebních slohů v devíti kapitolách - od Římanů až k architektuře po roce 1945 Náročně zpracované ilustrace nejdůležitějších staveb a mnoho dalších detailních kreseb Průběžná časová lišta pro rychlou orientaci Tematické statě o architektonických zvláštnostech, stavbách a architektech Praktické přehledné mapy k jednotlivým epochám s nejdůležitějšími městy a stavbami Obrázkové lišty k jednotlivým epochám Krátké životopisy nejdůležitějších stavitelů a architektů Naše přehlídka stavebních epoch začíná u římské Porta Nigra v Trevíru - a končí olympijským areálem v Mnichově. Mezi nimi leží dvě tisíciletí dějin stavitelství, které ale nejsou pouhým sledem stavebních slohů: jsou zrcadlem celého kulturního života. Stavitelství je zrcadlem duchovního ladění, jak to na příkladu gotiky popsal ve svém spise \"Duch stavitelského umění\" architekt Fritz Schumacher: \"Gotický stavitel dokázal všechny tyto prvky sloučit v jediném výtvoru, který před námi stojí jako mocná, nedělitelná jednota.\" A pokračuje: \"Všechny části navzájem váže neviditelný duchovní řád, takže bychom mohli říci: vládne tu jako zákon, podobně jako každému krystalu nebo každé rostlině vládne předurčený zákon růstu.\" Architektura je tedy viditelným výrazem myšlení určité doby. Jestliže gotické stavitele spojovaly dobové názorové proudy - mystika, scholastika a přírodní vědy, učinila renesance nejinak. Na počátku 15. století znovu objevila římského stavitele Vitruvia, jehož spis \"De architectura libri decem\" silně ovlivnil i Albrechta Dürera. Jeho nauka o architektuře hovoří o pevných vztazích mezi mírami a počty: o její geometrii. Antické stavitelské umění je hvězdnou stálicí architektů všech dob: už umění karolinské říše si od pozdního 8. století připomínalo antiku - a \"karolinská renesance\" položila základ středověkému stavitelství. Karolinský oktogon v Cáchách, vysvěcený v roce 805, je nejstarší stavbou zaklenutou kupolí severně od Alp a první velkou kamennou architekturou německého umění, která se zachovala dodnes. Stavba je ovšem stěží myslitelná bez svých vzorů, jakým byl např. kostel San Vitale v Ravenně. Z Říma a Ravenny pocházejí také mramorové sloupy empory, odstraněné Napoleonem v roce 1794, které se částečně podařilo nahradit v roce 1814. Karel Veliký se považoval za pokračovatele tradice antických vládců a umění jeho doby mělo tuto myšlenku symbolizovat - asi proto byl také trůn Karla Velikého zhotoven z antických mramorových desek. Karlovy představy antického vládce nebyly zapomenuty ani v době císaře Fridricha I. Barbarossy. Karlův kult dal ve 12. a 13. století vzniknout nádherným uměleckým dílům (jmenujme např. schránu na Karlovy ostatky v Cáchách a velký kruhový svícen), jež měla připomínat Karla a jeho antické vzory. Gotika připojila ke stavbě podélný chór, s jehož stavbou se započalo v roce 1355. V 18. století musely karolinské mozaiky ustoupit barokní štukové výzdobě, ale už ke konci 19. století se historismus opět rozpomněl na antické vzory - a osobitě je transformoval v duchu své vlastní antikizující obraznosti. V roce 1978 se cášská palácová kaple stala prvním německým příspěvkem ke světovému kulturnímu dědictví UNESCO. Cesta dějinami architektury je tedy cestou minulým i současným myšlením lidstva. Je často zarážející, jak velice se duchovní postoje zdají si vzájemně podobat: například prostorový účin některých románských bazilik (třeba klášterního kostela v Alpirsbachu nebo i Einhardovy baziliky ve Steinbachu), míra jejich oproštěnosti od jakékoli zdobnosti a prostá krása hladkých stěn vnukají myšlenku na souznění se současnou architekturou, třeba se stavbami Maria Botty v Tessinu - nebo některými díly finského architekta Alvara Aalta.
od 152 Kč
od 179 Kč
od 152 Kč
od 203 Kč
od 172 Kč
od 195 Kč
od 90 Kč
od 191 Kč
Myslenie je krajina plná nástrah.
Ján Blažovský, 7. dubna 2014, Inforum.sk
Povídky Petra Hrbáče zveřejněné v knize Tancovačka na předměstí mají sice různá témata a ladění, spojuje je však mnoho společných znaků. Především…
Jiří Lojín, 28. listopadu 2014, VašeLiteratura.cz
TOPlist