poličky:
seznamy pro všechny:
seznamy jen pro mě:
přidat seznam

Související kategorie

Vybrané knihy z kategorie "Drážďany (Německo)"

Zobrazit

Mé hodnocení:
Přidat do knihovnypřidat

Drážďany a okolí (2 vydání)

Horst Medina
česky
Celkové hodnocení:
Drážďany, kdysi jedno z nejkrásnějších měst Evropy, mají opět co nabídnout. Davy návštěvníků lačnících po vzdělání proudí do uměleckých muzeí a na břehu Labe obdivují jedinečnou siluetu města, která je téměř stejná jako před 200 lety, kdy ji ztvárnil malíř Canaletto. Divadla uvádějí inscenace, jež bývají příslibem uměleckého zážitku. Mnozí přijíždějí do města na Labi, aby tu strávili třeba jen večer v divadle či na koncertě a pak zavítali do elegantní restaurace na sklenku míšeňského vína. Drážďany objevili už i milovníci nočního života, protože v ulici Weiße Gasse ve staré části města a v nové části ve čtvrti Neustadt vznikly zajímavé kavárny, restaurace a hospůdky. U stolků či u baru najdete sedět pospolu studenty, "domácí" i cizince. Rovněž pro milovníky přírody jsou Drážďany vyhledávaným cílem. Nostalgickým parníkem se mohou nechat zavézt od nábřeží Terrassenufer do kouzelného okolí města, kde se mohou projít mezi vinicemi nebo podniknout túru v Saském Švýcarsku. Hlavní město Saska má svou atmosféru a opět náleží k nejoblíbenějším turistickým cílům v Německu. Drážďanské údolí Labe v oblasti čtvrtí Söbrigen a Pillnitz bylo zapsáno na seznam Světového dědictví UNESCO. Město fascinuje návštěvníky svou malebnou polohou, uměleckými sbírkami a vznešenými stavbami. Břehy Labe zde zdobí katedrála, Japonský palác a zejména Zwinger, kterému se přezdívá "Pískovcový sen". Johann Gottfried Herder mluví o Drážďanech jako o "Florencii severu". Tohle město je ale mnohem víc.
Mé hodnocení:
Přidat do knihovnypřidat

Druhá světová válka: úplná historie (2 vydání)

Martin Gilbert
česky
Celkové hodnocení:
Druhá světová válka je stejně jako předcházející samostatný svazek vydaný pod názvem První světová válka napsán analistickým stylem, a tudíž podává synchronní přehled událostí ve všech fázích postupně se rozšiřujícího celosvětového konfliktu, který se odehrál v letech 1939–1945. Další kniha z pera současného předního britského historika Martina Gilberta, autora oficiálního životopisu sira Winstona Churchilla.Autor čerpá nejen z oficiálních – a často donedávna utajovaných – dokumentů všech válčících stran, avšak opět klade značný důraz na deníky, korespondenci a další relevantní písemnosti subalterních velitelů, obyčejných vojáků a v neposlední řadě i obětí perzekuce a pronásledování. Nebývalé množství místa je od samého počátku konfliktu, to znamená od přepadení Polska nacistickým Německem a vzápětí rovněž sovětským Ruskem v září roku 1939, věnováno válečným zločinům páchaným na zajatcích i na civilních obyvatelích všech postupně obsazovaných zemí od Polska až po Čínu a ostrovy v Tichomoří, zločinným praktikám nacistickéh euthanasie a především byrokraticky precizně naplánovanému a neustále "zlepšovanými" průmyslovými metodami se strojovou přesností prováděného holacaustu Židů v koncetračních táborech od Majdanku a Treblinky až po Osvětim. Dramatickým způsobem je vylíčeno postupné zachvacování celého světa válečným konfliktem od polského tažení, přes boje ve Skandinávii, německý průlom fronty v Ardenách, porážku Francie, záchranu z Dunkerque, vyhlášení války Itálií, boje v severní Africe, na Balkáně, přepadení Sovětského svazu a Pearl Harboru, japonskou expanzi v oblasti Tichomoří i následující spojenecký protiútok, rozhodující zvraty u el-Alamejnu, Stalingradu a na Guadalcanalu, postupná vylodění v severní Africe, na Sicílii v Itálii, v Normandii a na jihu Francie, bitvu v Ardenách, dobytí Berlína až po spuštění poválečné železné opony. Leccos nového se čtenář dozví rovněž o rozluštění kódů šifroavcího zařízení Enigma, ponorkoví válce i bombardování strategických cílů i terorizování civilního obyvatelstva s cílem zlomit jeho morálu a vůli k boji a odporu stejně jako o konferencích Velké trojky v Teheránu, na Jaltě a v Postupimi. Kniha pojednává o celém trvání války, avšak nekončí kapitulací Japonska v srpnu 1945, nýbrž je doplněna perspektivním přehledem poválečného vývoje od studené války až po dnešek a rozsáhlým souborem neznámých fotografií a map všech bojových pásem.
Mé hodnocení:
Přidat do knihovnypřidat

Drážďany: úterý 13. února 1945 (1 vydání)

Frederick Taylor
česky
Celkové hodnocení:
V úterý 13. února 1945 krátce před 22. hodinou se v Drážďanech rozhoukaly poplachové sirény ohlašující nepřátelský nálet. Drážďanští tomu za předcházejících pět let již uvykli. Výstražné signály byly totiž téměř pokaždé plané. Navíc bylo patrné, že se kvapem blíží konec války. Tentokrát se však obyvatelé tohoto proslulého evropského města mýlili. O deset minut později svrhly letouny Mosquito 627. perutě nad Drážďanami značkovací světlice. Oblohu nad nechráněným hlavním městem Saska neprohledávaly světlomety. Protiletadlová děla, upravená k vedení pozemních akcí, se z větší části přesunula na východ, aby pomáhala čelit postupujícím sovětským vojskům. Dvě hodiny poté svrhlo 796 lancasterů RAF a 311 amerických létajících pevností na město přes 4500 tun trhavých pum a zápalných zařízení. Ve strašlivé ohnivé bouři zahynulo nejméně 25 000 obyvatel a historický střed města se octl v troskách. Zkáza postihla oblast o rozloze několika desítek kilometrů čtverečních, kde se nacházelo nesčíslné množství historických pamětihodností a uměleckých děl. Tato Popeleční středa přestala být pouhým symbolem. Zanedlouho ji zastínilo jen svržení atomových pum na Japonsko. Taylorova kniha je po dvaceti letech prvním mimořádně zdařilým pokusem celou událost všestranně vylíčit a zhodnotit. Autor čerpal mj. z archivů a zdrojů zpřístupněných až po pádu berlínské zdi, mluvil s příslušníky spojeneckých leteckých posádek (dnes už většinou osmdesátníky), s drážďanskými občany, kteří nálet přežili, s německými vojáky i uprchlíky z východu a uvádí pozoruhodné části jejich výpovědí. Vytvořil tak nejúplnější obraz proslulého města, jeho obyvatel i jeho osudu.
Mé hodnocení:
Přidat do knihovnypřidat

Stavební slohy v Německu (1 vydání)

Marc Peschke
česky
Celkové hodnocení:
Typické znaky všech stavebních slohů v devíti kapitolách - od Římanů až k architektuře po roce 1945 Náročně zpracované ilustrace nejdůležitějších staveb a mnoho dalších detailních kreseb Průběžná časová lišta pro rychlou orientaci Tematické statě o architektonických zvláštnostech, stavbách a architektech Praktické přehledné mapy k jednotlivým epochám s nejdůležitějšími městy a stavbami Obrázkové lišty k jednotlivým epochám Krátké životopisy nejdůležitějších stavitelů a architektů Naše přehlídka stavebních epoch začíná u římské Porta Nigra v Trevíru - a končí olympijským areálem v Mnichově. Mezi nimi leží dvě tisíciletí dějin stavitelství, které ale nejsou pouhým sledem stavebních slohů: jsou zrcadlem celého kulturního života. Stavitelství je zrcadlem duchovního ladění, jak to na příkladu gotiky popsal ve svém spise \"Duch stavitelského umění\" architekt Fritz Schumacher: \"Gotický stavitel dokázal všechny tyto prvky sloučit v jediném výtvoru, který před námi stojí jako mocná, nedělitelná jednota.\" A pokračuje: \"Všechny části navzájem váže neviditelný duchovní řád, takže bychom mohli říci: vládne tu jako zákon, podobně jako každému krystalu nebo každé rostlině vládne předurčený zákon růstu.\" Architektura je tedy viditelným výrazem myšlení určité doby. Jestliže gotické stavitele spojovaly dobové názorové proudy - mystika, scholastika a přírodní vědy, učinila renesance nejinak. Na počátku 15. století znovu objevila římského stavitele Vitruvia, jehož spis \"De architectura libri decem\" silně ovlivnil i Albrechta Dürera. Jeho nauka o architektuře hovoří o pevných vztazích mezi mírami a počty: o její geometrii. Antické stavitelské umění je hvězdnou stálicí architektů všech dob: už umění karolinské říše si od pozdního 8. století připomínalo antiku - a \"karolinská renesance\" položila základ středověkému stavitelství. Karolinský oktogon v Cáchách, vysvěcený v roce 805, je nejstarší stavbou zaklenutou kupolí severně od Alp a první velkou kamennou architekturou německého umění, která se zachovala dodnes. Stavba je ovšem stěží myslitelná bez svých vzorů, jakým byl např. kostel San Vitale v Ravenně. Z Říma a Ravenny pocházejí také mramorové sloupy empory, odstraněné Napoleonem v roce 1794, které se částečně podařilo nahradit v roce 1814. Karel Veliký se považoval za pokračovatele tradice antických vládců a umění jeho doby mělo tuto myšlenku symbolizovat - asi proto byl také trůn Karla Velikého zhotoven z antických mramorových desek. Karlovy představy antického vládce nebyly zapomenuty ani v době císaře Fridricha I. Barbarossy. Karlův kult dal ve 12. a 13. století vzniknout nádherným uměleckým dílům (jmenujme např. schránu na Karlovy ostatky v Cáchách a velký kruhový svícen), jež měla připomínat Karla a jeho antické vzory. Gotika připojila ke stavbě podélný chór, s jehož stavbou se započalo v roce 1355. V 18. století musely karolinské mozaiky ustoupit barokní štukové výzdobě, ale už ke konci 19. století se historismus opět rozpomněl na antické vzory - a osobitě je transformoval v duchu své vlastní antikizující obraznosti. V roce 1978 se cášská palácová kaple stala prvním německým příspěvkem ke světovému kulturnímu dědictví UNESCO. Cesta dějinami architektury je tedy cestou minulým i současným myšlením lidstva. Je často zarážející, jak velice se duchovní postoje zdají si vzájemně podobat: například prostorový účin některých románských bazilik (třeba klášterního kostela v Alpirsbachu nebo i Einhardovy baziliky ve Steinbachu), míra jejich oproštěnosti od jakékoli zdobnosti a prostá krása hladkých stěn vnukají myšlenku na souznění se současnou architekturou, třeba se stavbami Maria Botty v Tessinu - nebo některými díly finského architekta Alvara Aalta.
od 172 Kč
od 179 Kč
od 180 Kč
od 203 Kč
od 195 Kč
od 90 Kč
Ve své knize Strach ze svobody Erich Fromm nezůstává jen u psychologického popisu vybraného tématu, ale zaměřuje se na něj i ze sociologického a…
Štěpán Cháb, 28. října 2014, VašeLiteratura.cz
Právě pohrávání si s hranicí mezi aktuálním a fikčním světem, resp. s její oboustrannou prostupností, je podstatou výpovědi Šalevovy prózy. Uvozující…
Jan M. Heller, 6. května 2014, iLiteratura.cz
TOPlist