poličky:
seznamy pro všechny:
seznamy jen pro mě:
přidat seznam

Související kategorie

Vybrané knihy z kategorie "potomci"

Zobrazit

Mé hodnocení:
Přidat do knihovnypřidat

V exilu s Olgou Masarykovou-Revilliodovou: vzpomínky (3 vydání)

Libuše Paukertová-Leharová
česky
Celkové hodnocení:
O životě nejmladší dcery našeho prvního prezidenta, Olgy Masarykové (25. 5. 1891 – 12. 9. 1978), se toho u nás příliš neví. Není ani divu, Masarykova nejmilejší dcera strávila většinu svého života v cizině. Do exilu odjela se svým otcem již v prosinci 1914 a do vlasti se krátce vrátila po vyhlášení samostatného státu. A le již v příštím roce odjela do Švýcarska, kde se zanedlouho vdala za známého ženevského lékaře Henri Revillioda. Na počátku druhé světové války, kdy Švýcarsku a zejména Ženevě hrozilo obsazení nacistickým Německem, odjela paní Olga i se svými syny Herbertem (* 1921) a Leonardem (* 1922) do Velké Británie. Odtud se již ani jeden z nich nevrátil; Leonard se jako pilot britského královského letectva zřítil 16. srpna 1944 při hlídkovém letu nad Skotskem, Herbert zemřel 13. února 1945, když se jako člen záchranářské čety, zasahující při náletech, nakazil zvláštní infekční chorobou, jíž nakonec podlehl. Po válce paní Olga Československo ještě několikrát krátce navštívila, po smrti svého bratra Jana však již do rodné vlasti nikdy nezavítala. Štěstí stýkat se s ní a až do konce jejího života s ní být minimálně v písemném styku měla vnučka Františka Udržala, prvorepublikového předsedy vlády a dlouholetého ministra národní obrany, Libuše Paukertová-Leharová. Ve Švýcarsku, Francii a ve Velké Británii měla příležitost stýkat se s přítelkyní své matky – s Olgou Masarykovou-Revilliodovou. Její úděl – jako všech Masarykových dětí – byl těžký a složitý. Kniha L. Paukertové-Leharové, citlivě zachycující peripetie její životní cesty i duchovní svět, v němž se pohybovala, tak přináší poutavé svědectví o u nás nepříliš známých osudech této výjimečné ženy.
Mé hodnocení:
Přidat do knihovnypřidat

Soumrak otců: archetyp otce a dějiny otcovství (3 vydání)

Luigi Zoja
česky
Celkové hodnocení:
Soumrak otců je uceleným souborem esejů, v nichž se autor pokouší vystihnout archetyp otce a jeho rozmanité kulturně-historické projevy a proměny. Využívá přitom své znalosti antropologie, kulturních dějin, literatury i vlastní profese jungovského psychoanalytika. Nejprve zavádí čtenáře do říše savců, kde samci soupeří o samice, aby ten nejsilnější mohl rozsévat své geny a ostatní mu sloužili jen jako stupně evolučního žebříku. Samci ale k potomkům nemají žádný zvláštní vztah. Otcovství se objevuje teprve s volním aktem „adopce“, kdy se muž rozhodne, že bude lidskému mláděti otevírat cestu do světa a budovat vzájemný vztah. To zároveň znamená, že muž se může učit od dítěte, což je jev ve zvířecím světě neznámý. Mateřství má instinktivní základ, avšak otcovství je projevem záměru a vůle, a na rozdíl od mateřství je tedy kulturně-společenským produktem. Se vznikem otcovství souvisí i vznik rodiny a civilizace. V muži-otci se však střetává biologický a kulturní aspekt, a vytváří tzv. otcovský paradox: vůči rodině a potomkům by otec měl být laskavý a ochranitelský, směrem ke světu a společnosti dobyvatelský a vítězný. V době dospívání se muži otevírá cesta buď do mužské hordy řízené zvířecími zákony boje o prvenství a dobývání žen, anebo k otcovství, které znamená zodpovědnost a službu. Na archaické kořeny fenoménu otce navazuje Luigi Zoja líčením sociálně-kulturních dějin otcovství v západní civilizaci. Postupuje od antiky, respektive od rozboru Homérova a Vergiliova díla, přes počátky křesťanství, Francouzskou revoluci, průmyslovou revoluci, obě světové války až k novodobé přeměně rodiny a dnešní situaci. Autorova analýza současného stavu hodnot a tradic spjatých s otcovstvím je stejně pronikavá a důkladná jako jeho pohled do minulosti. Sledujeme rostoucí propast mezi generacemi, vytrácení úcty a rituálu, zpovrchnění hodnot, které souvisí s tržními pravidly. Autor konstatuje, že se otec vytrácí z rodiny i ze společnosti, ačkoli obě mají patriarchální základ. Dnešní svět hospodářství a technologie je vlastně mateřský, neboť slouží okamžitému uspokojování potřeb, konzumu a udržuje duši na úrovni raného dětství. Namísto otcovských duchovních a hierarchických hodnot se prosazuje rovnostářství a vzory diktované módou a médii. Luigi Zoja proto apeluje na nezbytnost hledání ztraceného otce, které je v evropské kultuře velkým tématem od chvíle, kdy se objevil Homérův příběh o Télemachově touze po setkání se svým otcem Odysseem. Zoja však nemá v úmyslu poskytovat jednoznačný návod k nápravě stavu věcí. S erudicí a literární nápaditostí provází čtenáře tématem, ale praktické a osobní závěry nechává na něm. Soumrak otců má co říci každému, kdo se zajímá o psychologické pozadí dnešní doby a o kulturní dějiny Západu. A samozřejmě všem těm, kteří chtějí hlouběji proniknout k postavě otce a k fenoménu otcovství.
od 172 Kč
od 179 Kč
od 180 Kč
od 203 Kč
od 172 Kč
od 195 Kč
od 90 Kč
Asi vás nepřekvapí, když napíšu, že Splynutí je nejlepší dystopií, jakou jsem četla. Rozhodně druhý díl předčil ten první, doporučuji vám si celou…
Michaela Čečková, 9. března 2015, VašeLiteratura.cz
Co dělá punk punkem v knize? U Rudiše je to styl projevu, který se ale náhle jen tak neobjevil. Můžeme si všimnout, že se spíše vyvíjí, v románu…
Hana Horáková, 4. listopadu 2013, VašeLiteratura.cz
TOPlist