Recenze: „Blahodárný pach Afriky“ v legendárním cestopisu Ernesta Hemingwaye

Stylem vyprávění i jazykem se jedná o dílo skrz naskrz hemingwayovské. Ernest Hemingway nikdy nepotřeboval složité a mnohovrstevnaté formulace, aby dokázal vyjádřit i ty nejsilnější životní pravdy. Stejně je tomu také v Zelených pahorcích afrických. Své vzpomínky na jedinečný ráz africké krajiny přibližuje srozumitelným a jednoduchým stylem, jeho zřetelná a pevná epická linka nemá větší tendence kličkovat a vzdalovat se od hlavního proudu příběhu. Střídmý, avšak vysoce kultivovaný jazyk působí přirozeným a nestrojeným dojmem. Vedle lyrických pasáží opěvujících africké safari či výpravných líčení loveckých zážitků a filozofických úvah Hemingway i zde dokazuje své schopnosti vytvořit živý, pulsující a hlavně naprosto věrohodný dialog – tím vším povyšuje žánr cestopisné prózy na vysoce kvalitní úroveň.
Matěj Matela, 25. října 2015, iLiteratura.cz