Recenze: Fraška plná omylů

Na textu je poznat, že vznikal delší dobu v různých obdobích, zvláště se to projevuje v občasných odchylkách ve vypravěčském stylu. Přesto působí děj konzistentně, hlavní záměr autor sleduje od začátku do konce. Na konci si opět autor nechává prostor pro další pokračování, většina věcí se sice vysvětlí, avšak mnoho z nich zůstává, hlavně mezi hlavními hrdiny, nedořešených, a tak se příznivci Martiny, Tomáše a Tomáše Lörincze mohou určitě časem těšit na další pokračování, v němž se vztahy obou mladých lidí budou dále vyvíjet.
Jiří Lojín, 11. září 2015, VašeLiteratura.cz