Recenze: Napadena nábytkem

Hamerová umí psát, vylíčit děsivou atmosféru a vztahy mezi pozdními třicátníky působí reálně – třeba pasáž na plese, v níž Týna kriticky uvažuje o svých přátelích, o muži a o tom, jak se chovají pod vlivem alkoholu, je hodně zdařilá a opouští čecháčkovskou pohodu talířů s jednohubkami, jež Týna připravuje k domácímu pohoštění. Jen se v prvních asi dvou třetinách knihy mělo škrtat (a při redakci se mohlo myslet na to, že jistý třicetidílný seriál se nejmenuje Případy majora Zemana, aby bylo ospravedlnitelné velké P). Jako alternativa k českým policajtským detektivkám a ukázka českého psychothrilleru (obzvlášť pro čtenářky) však Klejinčino tajemství obstojí.
Juan Zamora, 3. února 2015, iLiteratura.cz