Recenze: Ti hodní paranormální tvorové

Jako celek se tedy v druhé sbírce povídek Ú.P.V.O. úspěšně odpoutává od svého předchůdce. Největší pozornost na sebe strhává rybí muž Abe Sapien, který převzal roli vůdce týmu, ovšem svých patnáct minut slávy si užije i homunkulus Roger. U obou přitom platí, že zatímco v Dutozemi byl výskyt Hellboye spíše na škodu, zde jsou jeho retrospektivy naopak funkční a citlivě prohlubují charakter jak Abeho, tak Rogera – je pro něj vzorem, garantem pocitu domova i spojnicí s lidským světem (jakkoliv to vzhledem k jeho původu zní absurdně). Duše Benátek a další povídky tak sice nedosahují kvalit takového Sandmana či Bažináče, ale v rámci hellboyovského cyklu patří k nejlepším dosud vydaným knihám. A na rozdíl od přeci jen trochu již vyčerpaného Hellboye je zde citelný prostor k dalšímu zlepšování.
Boris Hokr, 13. prosince 2013, iLiteratura.cz